user_mobilelogo

Spozoři klubu

Sponzor1
Sponzor2
Sponzor3

 

Datum založení: 1947


Období těsně po skončení II. Světové války je považováno za počátek vzniku litvínovské atletiky. Již během roku 1945 se utvořila kolem Josefa Polesného silná skupina běžců, kteří startovali na různých silničních závodech po celé republice. Dali také podnět k založení tradičních závodů v naší oblasti – Běhu kolem Hněvína, Duchcovského viaduktu a Běhu kolem Doubravky v Teplicích. V roce 1946 měla činnost našich běžců již charakter organizovaného provozování atletiky, startovali během roku na 17 závodech. Přihlásili se také první funkcionáři, takže 12. února 1947 došlo v rámci závodního klubu Stalinovy závody k založení atletického odboru. Prvním předsedou byl chodec Jiří Prchal, odbor měl 15 členů a byl bez vybavení a prostředků.
Rozhodující vliv na další vývoj odboru mělo sjednocení československé tělovýchovy a založení závodní sokolské jednoty Stalinovy závody. Oddíl dostal možnost tréninku na hřišti u Sokolovny, kde se také objevili také první závodníci v technických disciplínách. V tomto roce (1948) se konal 1.ročník “Běhu a chůze pohraničím na 18km”. Závod se běhá dodnes a to na kratších tratích a bez chůze. Aktivita našich běžců měla velký podíl na startu Emila Zátopka na “Běhu městem v Litvínově”. Přes 4000 diváků tehdy v roce 1948 tleskalo vítěznému Emilovi na trati i v cíli a závod byl velkou propagací atletiky v našem městě.
V roce 1952 byla svépomocí dána do provozu atletická dráha na našem stadionu v Litvínově 6. Byla sice bez pořádného podkladu, ale běhat se na ní dalo. V té době měl oddíl již 60 členů, družstvo mužů, velký počet dorostenců a dorostenek. Hlavní pozornost byla věnována závodům na dráze.
Desátý rok činnosti oddílu se v roce 1956 projevil zvýšenou výkonností hlavně v dorosteneckých kategoriích. Přišli i první československé rekordy a první nominace do reprezentace – Petr Hellmich se zúčastnil závodů v Rumunsku a v Polsku.
V dalších letech dokázal oddíl svoji činnost dále rozvíjet a 20 let udržovat na vysoké úrovni. Vytvořila se silná družstva mužů, žen i dorostu, na přeborech jednotlivců jsme ve všech kategoriích získávali desítky přebornických titulů, našimi závodníky byl překonán velký počet československých a českých rekordů. Litvínovští atleti startovali jak na mistrovství světa, tak i Evropy, závodili téměř ve všech státech na kontinentu, ale i v zámoří, v africkém Tunisu, na Kubě, v Austrálii a v Japonsku. Práce našich trenérů Attla, Břacha, Havrana, Joška a Neuberte byla uznávána a oceňována v celostátním měřítku. Naši mistři sportu Petr Hellmich, Jitka Potřebuješová – Birnbaumová, Marta Kostlánová – Jandová a další nositelé nejvyšších výkonnostních tříd, byli pověřováni státní reprezentací.
Po “sametové” revoluci v roce 1989 došlo k řadě změn i v oblasti tělovýchovy a sportu. V roce 1990 byl delimitován Československý svaz tělesné výchovy a něm sdružené subjekty postupně získávaly právní subjektivitu i majetek. Tyto změny se nevyhnuly ani Litvínovu.
V roce 1991 vznikl z bývalé TJ CHZ ČSSP Litvínov (dříve organizační jednotka ČSTV) samostatný Sportovní klub Chemopetrol Litvínov, jehož součástí byl i atletický oddíl. V roce 1995 se Sportovní klub přeměnil na Sdružení sportovních klubů (SSK) a všechny sdružené oddíly se přetransformovaly do samostatných sportovních klubů. V rámci všech těchto změn byly dne 4.12.1995 zaregistrovány stanovy u Ministerstva vnitra ČR a vzniklo občanské sdružení pod názvem Atletický klub Chemopetrol Litvínov, který platí až do současnosti.
Od tohoto okamžiku je klub samostatnou právnickou osobou, která má své řídící i kontrolní orgány, vystupuje samostatně svým jménem a na vlastní účet, vede své účetnictví a samostatně podléhá platné legislativě.
Závodníci oddílu získali celkem 50 titulů přeborníka, nebo mistra Československa. Nejvíce Jitka Potrebuješová – Birnbaumová 17 a Petr Hellmich 7. Na těchto titulech se podílelo celkem 18 atletů. Titul přeborníka České republiky jsem získali celkem 25x, nejvíce Birnbaumová 5 a Volný 3 tituly. Do dnešních dnů jsme vybojovali celkem 30 titulů přeborníka, nebo mistra České republiky.

Československý a český rekord byl našimi závodníky překonán celkem 51x. Nejvíce se do rekordních listin zapisovala Jitka Birnbaumová a to 19x, Petr Hellmich pak 11x. Na rekordních výkonech se podílelo celkem 11 závodníků v dresu našeho oddílu. Ve významných mezinárodních soutěžích jsme prostřednictvím Marty Kotlánové získali v letech 1971 a 1972 postupně 4. a 6. místo na mistrovství Evropy ve výšce žen, Jitka Birnbaumová vybojovala v Helsinkách na mistrovství Evropy v roce 1971 celkově 14.místo v pětiboji. Veterán Ivo Řezáč se stal dvakrát mistrem Evropy veteránů a to v roce 1987 v Karlových Varech a v roce 1988 v Belgii.

 

Jak běžela léta

V letech 1946-49 oddíl nevydával ročenky. Nebyly pravidelné soutěže, v oddíle startovali především běžci na silničních a přespolních bězích.


1946 – vznik oddílu
1947 – založení oddílu v rámci “Sportovního klubu Stalinovy závody Horní Litvínov”; oddíl nemá dráhu, závodí jednotlivci na cizích drahách a běžci v terénu
1948 – v Litvínově startuje v Běhu městem Emil Zátopek, který zvítězil před Polesným. Závodu přihlíželo téměř 10 tisíc diváků. Nejlepším sprinterem je Goliáš ( 200m – 23,7s), dorostenec Kosek dosahuje času na 100m – 11,8 s. Polesný vytváří oddílové rekordy 3 000m - 9:23,7 min a 5 000m - 15:55,0 min.
1949 – první žena v oddíle – Dudková, 100m – 14,5s, 800m – 2:42 min, dálka 422cm. Nejlepším půlkařem je Veverka, 800m – 2:06,0min. Štafeta 4x100m – 47,6s a 4x400m – 3:52,2 min. Kosek skáče 180cm do výšky a 650 cm do dálky, 270 cm ve skoku o tyči. Výkony se stávají oddílovými rekordy.
1950 – oddíl reprezentují především běžci Polesný, Vaic, Fiala, Veverka, Krása a ve vrzích Velenovský. Soutěž družstev zatím nemá řád. Existují přátelská utkání v rámci kraje. V mladším dorostu se objevuje Švarc, v dalších letech vynikající závodník.
1951 – vzniká krajská soutěž družstev. Ze čtyř utkání vítězí muži jen jednou. Oddíl má 79 členů, z toho 19 mužů, 28 staršího dorostu, 31 mladšího dorostu a jednu ženu. Mladší dorostenec Švarc skáče 170cm do výšky.
1952 – o soutěži družstev nejsou záznamy. Vyniká sprinter Andrt 100m - 11,4; 200m - 24,0 a 400m - 54,0 s. V bězích stále kralují Polesný a Vaic. V starším dorostu se objevuje budoucí trenér Jošek – 60m za 7,4 s. Švarc skáče 180 cm do výšky.


1953 – nejlepší jsou maratónci Fiala – 2:43,58 hod. Poprvé přebor jednoty v přespolním běhu za účasti 120 závodníků. Vyhrál Jošek před Fialou a Polesným. Švarc se zlepšuje na 190 cm. Muži v krajské soutěži za Děčínem a Ústím. Ledvina první v oddíle na 800m pod 2 min – 1:59,8 min.
1954 – velký nárůst dorosteneckých kategorií. Objevují se jména Renč, Rodina, Kocour. Záznam o soutěži družstev není. V bězích nejlepší Ledvina a Fiala.
1955 – v soutěži družstev muži poslední, prohráli i s Duchcovem. Veškerá činnost je soustředěna na I.celostátní spartakiádu. Nejlepší dorostenec Renč, 100m – 11,5s a všestranný Kocour. Muži prodělávají velkou krizi. Objevuje se budoucí učitel Břach ve výšce a budoucí ligoví hokejisté Nikodém a Svojše.
1956 – vzniká sportovní škola dorostu. Poprvé organizovaná zimní příprava. Po vojně se vrací trenér Jošek, přivádí na závodní dráhu Hellmicha, Jurčíka a další dorostence z učiliště. Muži zvítězili v přeboru kraje a postoupili zásluhou dorostenců. Hellmich druhý na mistrovství republiky 1 500m - 4:08,4 min. Po čtyřech měsících tréninku.
1957 – zatím nejúspěšnější rok oddílu. Hellmich získává první titul přeborníka ČSR a překonává čs. rekord na 1 500 m za 3:58,3 min, reprezentuje NDR v Rumunsku. Překonáno 16 krajských rekordů a 4 rekordy ČSR. Muži pátí v oblastní soutěži družstev. Švarc překonává krajské rekordy 190cm a 697 cm. Patnáct přeborníků kraje.


1958 – Hellmich překonává čs. Rekordy na 1 000m, 1 500m a 3 000m a ve štafetě 3 x 1 000m. Celkem se zapsal do rekordní litiny 7x. Na mistrovství ČSR vítězí Hellmich v přespolním běhu a na 1 500m. Švarc zlepšuje krajský rekord na 195cm. Kaplan je druhý na mistrovství ČSR v kouli 14,74m. Objevuje se další reprezentant Balšánek - 2x vyhrál Běchovice a Jirgl (později 1:49,1 min na 800m). Poprvé soutěží ženy v družstvu – porazily Teplice.


1959 – do oddílu přichází další trenér Eda Attl. Máme 25 krajských přeborníků, je překonáno 17 krajských rekordů. V žákyních se objevuje další velké jméno – Potrebuješová (Birnbaumová). V mladším dorostu nejlepší vrhač Proft a běžec Trachta. Ve starším dorostu Krška, 100m – 11,1 s, Jurčík a Jirgl. Po odchodu Hellmicha na vojnu je nejlepším běžcem Balšánek ( 1 500m – 4:08,0 a 3 000m – 8:52,7 min).

1960 – Potrebuješová (Birnbaumová) přebornicí republiky žákyň v trojboji v československém rekordu. 14 přeborníků kraje a překonáno 12 krajských rekordů. V ženách se objevuje další významná osobnost – Trachytová, a v mladším dorostu budoucí funkcionář Hauf. Muži sedmí v krajském přeboru. Ženy šesté v národní lize.

1961 – v mladším dorostu startuje na mistrovství ČSSR Hoffman, 800m – 2:43,8 min a umisťuje se desátý. Na mistrovství ČSSR juniorů druhá Trachtová na 800m – 2:21,4 a třetí Zachardová 2:26,8 min. Potrebuješová druhá v trojboji. Nejlepším vrhačem je Hyjánek 14,48. 14 titulů krajských přeborníků a 10 krajských rekordů.

1962 – po vojně se stává Hellmich dvakrát přeborníkem ČSSR, Zachardová a Doricová přebornice ČSSR v družstvech v přespolním běhu, ženy třetí v národní lize, muži pátí v krajském přeboru. 12 závodníků startuje na mistrovství ČSSR. Ve starším dorostu je Hoffman sedmý na 1500m za 4:09 min. Rekord ČSSR překonává Plachý v dálce – 606 cm. Hellmich drží oddílové rekordy od 800m do 5km. Nejlepší ženou je Trachtová (2:18,2 min). V mužích se objevuje další významná osobnost – Drda – poději 1500m – 3:49,4 a 800m – 1:49,4min.

1963 – přeborníci ČSSR – Hellmich, Hoffman a Potrebuješová. Překonáno 6 československých rekordů. Hoffman třikrát, štafeta na 4 x 1 500m, Šikýř, Šedivý, Mach, Hoffman, štafeta na 3 x 1000m – Šikýř, Mach, Hoffman. Potrebuješová v pětiboji starších dorostenek. Ženy druhé v druhé lize, muži třetí v krajském přeboru. Oddíl má šest běžců na 800m pod 2min.
1964 – výkonnost oddílu vrcholí – Plachý je dvakrát přeborníkem ČSSR, Hoffman a Potrebuješová mají po jednom titulu. V evropských tabulkách je Hoffman na 4. a 7.místě, Potrebuješová na 9. místě v pětiboji. V celostátním hodnocení oddílů jsou starší dorostenky druhé, ženy sedmé a oddíl jako celek je 14. v ČSSR. Ženy jsou druhé ve II.lize a muži druzí v krajském přeboru. 34 přeborníků kraje a 37 krajských rekordů. 23 závodníků startuje na mistrovství ČSSR. Rekordy ČSSR – Potrebuješová pětiboj, Plachý osmiboj.
1965 – Potrebuješová přebornicí ČSSR v pětiboji žen a juniorek a Hellmich Manfréd na 3km. 17 titulů na krajských přeborech. Ženy páté ve druhé lize, muži pátí v krajském přeboru za Libercem.
1966 – na mistrovství ČSSR první Potrebuješová na 200m a v pětiboji, 12 krajských rekordů a 20 titulů na krajských přeborech. Vynikající Potrebuješová, Trachtová a Novotný ( 100m – 10,6s a 745cm v dálce)
1967 - československý rekord Tesaře v disku 50,22m. Ženy i muži vyhráli oblastní přebor a postoupili do druhé ligy. V dorostenkách se stala přebornicí kraje v kouli Sokolovská, pozdější reprezentantka v házené Foltýnová. 18 titulů na krajském přeboru. Jedná se o rok s vysokou výkonností mužů. Vynikající Novotný, Birnbaum, Šikýř, Trachta, Hellmich M., Jurčík, Plachý, Hyjánek a Tesař.
1968 – Potrebuješová první na mistrovství ČSSR v pětiboji, dále na mistrovství ČSSR v hale první Kurucová na 60, a 100m a Potrebuješová na 80m překážek. Sezóna poznamenaná vstupem vojsk do Varšavské smlouvy. Ženy třetí a muži čtvrtí ve druhé lize.
1969 – Josef Mairich první na mistrovství ČSSR v přespolním běhu, na mistrovství ČSR 1. Kurucová na 100m – 12,1s a Potrebuješová v pětiboji 4570 bodů. 10 titulů na krajských přeborech a 14 krajských rekordů. Ženy ve druhé lize čtvrté a muži šestí. Vynikající Kurucová, Potrebuješová, Kostlánová, Novotný, Trachta, Šikýř, Birnbaum a Hellmich M.
1970 – zvýšená péče o žactvo a dorost. Reprezentují Birnbaumová v Dánsku, Polsku, Rumunsku a na Kubě, Kotlánová ve Francii a Rumunsku a Marcela Bubáková v Rumunsku. Překonáno 11 československých rekordů, ženy třetí v nárosní lize a muži šestí.
1971 – čtvrté místo Marty Kotlánové na Mistrovství Evropy v Sofii v hale. Mistry ČSSR se stali Ksotlánová ve výšce v hale, dorostenec Kotrč na 3km v hale, Lukeš ve výšce. Birnbaumová startuje na ME v Helsinkách a je v pětiboji 14. Ženy čtvrté v národní lize, muži sedmí a sestupují.
1972 – na ME v hale v Grenoblu je Jandová 6. ve výšce výkonem 180cm. Na mistrovství ČSSR juniorek zvítězila Jandová. Mistři ČSSR – Birnbaumová na 100m a 200m a Kotrč v přespolním běhu starších dorostenců a na 5km na dráze, ženy čtvrté v NL, muži čtvrtí v divizi.
1973 – Jandová se stala akademickou mistryní ČSSR ve výšce. Na mistrovství ČSSR nejlepší Hlavová, a to pátá na 400m a na mistrovství ČSR druhá na 400m. Získáno 11 titulů přeborníků kraje.
1974 – na mistrovství dorostu je Bartůněk 3. na 100m za 10,9 s, Lukeš v juniorech 4. ve výšce – 190cm, v juniorkách čtvrtá Hlavová na 400m (58,9 s) a čtvrtá Kovářová v přespolním běhu, 19 titulů přeborníka kraje, ženy čtvrté v NL, muži pátí v divizi.
1975 – Birnbaumová reprezentovala v Polsku a USA, doma a dále v Maďarsku a ve Švédsku, v NSR a Španělsku v Evropském poháru. Bartůněk reprezentoval v juniorech proti Maďarsku. Na mistrovství ČSSR v hale první Birnbaumová na 300m a Volný první v mladším dorostu ve výšce. Mistryní ČSR na 400m Birnbaumová v hale. Ženy šesté v I. NL. Muži pátí ve II. NL.
1976 – rok vysoké výkonnosti oddílu. Máme tři mistry sportu, 4 mistrovské třídy a 35 I. Výkonnostních tříd, 16 přeborníků kraje. V mužích vynikají Zborek, Bartůněk, Volný. V ženách Birnbaumová, Kovářová, Kočičková a Jandová.
1977 – mistři ČSR Dyk na 100m a 200m a Volný ve výšce. Druhá místa Volný ve výšce v hale, třetí Jandová ve výšce a Kovářová v přespolním běhu, Barák v disku žáků. Mistry ČSSR – Volný ve výšce v dorostu a Barák v disku žáků. 24 titulů přeborníka kraje.
1978 – ve sprintu kraluje Dyk 10,8 a 22,0 s. V ženách Kočičková na 800m a 1500m. Po mnoha letech žádný titul na mistrovství.
1979 – Na mistrovství ČSR první Volný 213cm. Na Běchovicích třetí Kočičková a čtvrtý Řezáč. Barák druhý v disku na ČSR – 42,67m. 14 titulů kraje.

1980 – na mistrovství ČSR druhý Volný ve výšce 216cm. Mezi nejlepšími v ČSR Bauckmann, Hvozda, Eger a Hánová ve svých kategoriích.
1981 – 16 titulů kraje. Na Mistrovství světa v krosu v Madridu Bauckmann 53. Mistři ČSR Bauckmann v přespolním běhu, Volný ve výšce 218cm a Tvrdá na 150m žákyň. Tři rekordy ČSSR – Tvrdá 100m za 12,3s a 60m za 7,5s.
1982 – reprezentanti ČSSR Bauckmann v Maďarsku a Jugoslávii. Tvrdá v NDR a v Polsku. Mistři ČSSR Volný 218 cm a Tvrdá 12,38s a 24,92s. Na ČSR mistryní Tvrdá na 50m 6,74s a 100m 12,1 s. Bauckmann mistrem v přespolním běhu. Ženy první v krajském přeboru, muži 6. v NL.
1983 – Bauckmann reprezentuje ve Švýcarsku a v Belgii. Tvrdá v Leningradě a v Bánské Bystrici. Mistři ČSR Tvrdá na 100m a 60m, Eger v trojskoku starších dorostenců a Kunc v přespolním běhu. Muži 3. v NL a ženy vyhrály krajský přebor a postoupily do NL.
1984 – reprezentoval Kohout v Bulharsku. Na ČSSR druhá Ondráčková a Kout. Ondráčková dále 4. a 6. Dále Gregorová 6. Čtrnáct přeborníků kraje. Muži 5. v NL a ženy 6. Při požáru na Koldumu umírá za nešťastných okolností výborná sprinterka a později trenérka mládeže Věra Kurucová.
1985 – Řezáč reprezentuje na veteraniádě v Římě a Kout na krosu v Budapešti. Na mistrovství ČSR druhý Kloub v přespolním běhu, 3. na 3km a 4. na 2 km překážek. Mistři ČSR Kout a Kloub v krosu. Muži 8. v NL a ženy první v krajském přeboru. Budoucí hvězda modelek Herzigová vytvořila druhý oddílový rekord na 600m žákyň.
1986 – reprezentoval Kout v Bulharsku. Na Mistrovství ČSR nejúspěšnější Kloub a to 3.místo v krosu. Na Mistrovství ČSR 1. Francírková v oštěpu. Muži i ženy druzí v KP.
1987 – na MS veteránů v Austrálii 6. Řezáč na 3km překážek a 7. na 10km. Na ME veteránů 1. Řezáč na 10km. Na mistrovství ČSSR 1.místo Hyjánková ve výšce 177cm. Na mistrovství ČSR dvakrát první Hyjánková 175cm a to v hale i na dráze. Pipa první na 10km 29:37,28 min. Muži i ženy vyhráli krajský přebor. V kvalifikaci muži 6. a ženy postoupily z 3. místa kvalifikace do NL.
1988 – v zahraničí Řezáč 1. na ME veteránů v Belgii na 10 km. Na ČSSR 1. Trchala na 200m – 22,40 s a 2. Francírková v oštěpu 43,51m, stříbrný také T. Hellmich v krosu. Na ČSR 1. Trchala na 200m – 22,11 s. Ženy 6. v NL a muži 3. v KP.

1989 – na ČSSR 3. Trchala na 200m 21,97s a Fojtík na 5km 15:47,47 min. Na ČSR 1. Hellmich Tomáš v přespolním běhu. Muži 4. a ženy 3. v NL. Sestup výkonnosti.
1990 – na ČSFR Hellmich Tomáš 1. na 3km dále 3. na 1500m a v přespolním běhu dorostu, na mistrovství ČSR pak v hale 1. na 3000m a na dráze 2. na 3000m a na 1500m, 2. místo také v krosu. Na 3 km v hale druhý. 14 titulů v krajských přeborech. Další pokles špičky. Pouze 3 výkonnostní třídy. Ženy 5. v NL a muži 3. v KP.

1991 – další pokles výkonnosti jednotlivců. Na ČSFR Hellmich 9. a Francírková 10. Na ČR Macholdová 2. ve výšce a Hellmich 3. na 3 km. Pouze dva tituly na KP. Ženy 2. v NL a muži 5. v KP. Juniorky zvítězily na přeboru ČSFR v soutěži družstev.
1992 – na mistrovstvích bez významnějších úspěchů. Mezi přední v České republice patří Macholdová, Hellmich, Francírková, Husárková. Ženy 2. v NL a muži vyhráli KP a postoupil do NL. Při nezaviněné autonehodě zahynul všestranný atlet a všeuměl Zdeněk Pastor.
1993 – z jednotlivců vynikájí Burda, Hellmich, Šachlová. Na mistrovství Hellmich Tomáš 2. v krosu a třetí na 3000m . Ženy 1. v druhé NL a muži na 2. místě v II. NL.
1994 – na mistrovství ČR nejlepší Macholdová a to druhá ve výšce v hale. Na krajském přeboru 7 titulů. V I. NL ženy 5. a muži 6.
1995 – na mistrovství ČR juniorek zvítězila Macholdová na 400 m př. V čase 61,92 s., oštěpařka Aranovská obsadila 3. místo výkonem 46,44m a dorostenec Nosek též třetí místo na 100 m časem 11,44 s. Muži sestoupili do II. NL. Ženy se udržely v I. NL.
1996 – na mistrovství republiky jsme nedosáhli jediného medailové umístění. Padly dlouholeté klubové rekordy – Burda 14,87 s. na 110 m př. a Martinovská 2:11,56 min na 800m. Muži skončili v II. NL na 6. místě a ženy byly v I. NL páté. Na počátku roku umírá nejstarší aktivní člen Josef Polesný
1997 – mistrovské tituly nezískány, druhé místo vybojoval Jan Jelínek ve skoku vysokém (201 cm-hala). Ženy skončily v I. národní lize jako 7. a muži v II. NL jako 3. Rekordy překonané v roce 1997 - na 100m př. Kamil Burda (14,6), Polívka Miroslav v oštěpu (61,14m) a Eva Martinovská na 800m (2:10,57). Vítězem VC Litvínova na 1500m se stal Vladimír Pospíšil z AK MUS Most časem 4:02,01.
1998 – v tomto roce nás reprezentovalo několik atletů z Litvínova ve světě a to Jiří Birnbaum (100m a 200m) v Řecku a Varšavě, Pavlína Černá (3km chůze)v Luňanu, Pavel Bělunek ( oštěp) v Annecy, Menheimu a Řecku a Jan Jelínek (výška) v Schwechatu. Mistrovský titul ČR republiky v hale vybojoval Jiří Birnbaum na 200m (22,32), další mistrovský titul na dráze získala Pavlína Černá na 3km chůze (17:42,82), Bělunek Petr v oštěpu (71,29m) a Birnbaum Jiří na 200m ( 21,79s). Druhá místa z MČR na dráze vybojovali opět Jiří Birnbaum na 100m (10,8s) a Jan Jelínek ve skoku vysokém (205cm). V oblastních přeborech na dráze jsme získali celkem 11 titulů, 8x druhé a 4x třetí místo. Vítězem VC Litvínova na 1500m se stal opět Vladimír Pospíšil z AK MUS Most časem 3:55,0 a MC Litvínova Eva Martinovská časem 2:17,9. Ženy sestoupily z I.NL a muži II. NL vyhráli a postoupili do I.ligy.
1999 – Na MČR dvě druhá místa – Jan Jelínek ve výšce a Pavlína Černá v chůzi a jedno třetí místo z halového MČR – Pavlína Černá v chůzi. Navíc vybojováno 7 titulů krajských přeborníků. Družstvo mužů skončilo v I. Liza na osmém místě a sestoupilo, družstvo žen skončilo ve II. Lize na osmém místě.
2000 – muži skončili v tomto roce v II.NL na třetím místě a ženy na místě 5. Nejvíce bodů v tomto roce pro ligu získal Kamil Burda a to 105,25 bodu a mezi ženami byla nejúspěšnější Štréblová Martina se 123 body.
2001 - tento rok pro muže v II. NL skončil 5.místem v celkovém pořadí a ženy byly na místě 7. a posledním. Největším úspěchem na MČR bylo 7.místo Jana Jelínka ve skoku vysokém (210 cm), měli jsme však 8 přeborníků kraje na dráze.
2002 – muži na 7. místě v II.NL a ženy na místě 6.V krajském přeboru družstev se dorostenky umístily na krásném 2.místě a v semifinále MČR vybojovaly místo 10. V bodování jednotlivců mezi muži vyzískal nejvíc bodu Jan Jelínek (176,5b) a mezi ženami Martina Štréblová ( 113,75b).Začíní ukazovat svůj talent Michala Hrabovská, která jako mladší žákyně skočila 152 cm ve skoku vysokém.
2003 – a MČR v hale vybojoval Jaroslav Gazda 1.místo na 1500m ve starších žácích výkonem 4:32,66. tento závodník také na dráhovém MČR získal místo 3. výkonem 4:23,4s.Tento rok bylo 6 halových přeborníků kraje a 9 přeborníků kraje na dráze. Muži v II. NL obsadili 7.místo a ženy místo 4.
2004 – naši atleti a atletky získali v halové a hlavní sezóně celkem 53 krajských medailí. Z toho 18 zlatých, 12 stříbrných a 23 bronzových. Největší měrou se na medailové žni podílel David Melničuk (10medailí). Na MČR jsme vybojovali dvě bronzové medaile ve skoku vysokém zásluhou Michaely Hrabovské a v tyči zásluhou Davida Melničuka..Muži skončili v II.NL na 6.místě a ženy na místě 9. Ve svých nedožitých 85 letech zemřel spoluzakladatel klubu,atlet, trenér a funkcionář Josef Havran.
2005 – na MČR na dráze dosáhl nejlepšího umístění David Melničuk a to 5. místem v desetiboji. Získali jsme 5 titulů přeborníka kraje, 10 druhých míst a 12 třetích míst. Ve II. NL se ženy umístily na 3. místě a muži na 4. místě
2006 – na MČR v hale vybojoval dorostenec David Melničuk dvakrát 1.místo a to v sedmiboji výkonem 4833bodů a ve skoku o tyči ( 401cm). Na MČR na dráze si nejlépe vedl Lukáš Bubeníček jako dorostenec v hodu diskem (43,52 m) a umístil se na 5.místě. Získali jsme 8 titulů přeborníka kraje, 10 druhých míst a 10 třetích míst. V II. NL se ženy umístily na 3.místě a muži na 5.místě.

 David Melničuk

2007 - největším úspěchem klubu bylo 6. místo Davida Melničuka na MČR mužů do 22 let ve skoku o tyči (445cm) a 9. místo Lukáše Bubeníčka na MČR juniorů v hodu oštěpem (49,00m)

2008 - úspěšně si vedl opět David Melničuk, když vybojoval 5. místo na MČR v halovém sedmiboji juniorů výborným výkonem 4732 bodů. Dobře si vedla i žákyně Monika Orctová, která obsadila 8. místa v běhu na 300 m na MČR žactva na dráze časem 43,06s. Velkého úspěchu dosáhlo družstvo žen v 2. atletické lize, kde obsadilo 3. místo a dokokonce pak bojovalo v prolínacím závodě o postup do 1. atletické ligy, tady skončilo na pěkném šestém místě.

2009 - v tomto roce litvínovská atletika po dlouhé době získala titul mista republiky. Zasloužila se o to svěřenkyně Petra Flanderky, Monika Orctová, v běhu žákyň na 300 m na dráze (41,15s). Zárověň přidalo 2. místo na této trati na MČR v hale žákyň a vítězství v mezistátním utkání staršího žactva na Slovensku. Výborně si vedl i její tréninkový kolega Vétězslav Brinsa - vybojoval 2. místo na MČR na 300 m v hale v kategorii starších žáků (39,52s) a přidal 7. místo ve stejné disciplíně v létě na dráze (38,67s). Nepříjemným okamžikem této sezóny byl sestup mužů z 2. atletické ligy do krajského přeboru. Ženy opět v baráži o první ligu.

2010 - tento rok byl pro litvínovskou atletiku celkem úspěšný. Muži si vybojovali zpět účast v 2. atletické lize. Mezi jednotlivci se prosadil nejvíce Jiří Birnbaum (5. místo na MČR mužů na 100 m – 10,95 s.). Dále Andrea Ciesla (7. místo MČR žen v hodu oštěpem – 39,09 m), Monika Orctová (8. místo na MČR dorostenek na 200 m – 25,70 s.), Jan Šalata (9. místo na MČR v hale ve vrhu koulí – 15,70 m). Jan Šalata také překonal klubový rekord ve vrhu koulí, který má teď hodnotu 17,37 m. Na MČR v sedmiboji nás reprezentovala Vendula Praská (9.místo v novém klubovém rekordu 3946b.)