V sobotu dne 9. listopadu letošního roku si atleti připomenou nedožitých 100. narozenin pana Josefa Havrana. S nimi možná i celá řada dalších bývalých litvínovských sportovců.
Pan Havran patřil mezi sportovní nadšence, kteří se po 2. světové válce stali iniciátory sportovního života v rámci tehdejší Tělovýchovné jednoty Stalinovy závody. Jeho hlavním zaměřením byla atletika. Byl aktivním závodníkem, rozhodčím, organizátorem soutěží, atletických soustředění, výjezdů litvínovských atletů do zahraničí, funkcionářem, oddílovým fotografem, novinovým dopisovatelem, statistikem a trenérem. K atletickým zkušenostem přivedl nespočet dětí mosteckého okresu. Ve spolupráci s tehdejšími tělocvikáři se tak k atletickému soutěžení dostala spousta pozdějších úspěšných sportovců, kteří šířili jméno Litvínova do světa. Úspěšné gymnastky, hokejisté i osobnosti společenského života. Mnozí pamětníci si mohou při té příležitosti vzpomenout na plnění např. Odznaku zdatnosti, Atletický trojboj, Ligu škol, Běh pohraničím, Soutěž o Pohár Československého rozhlasu, Soutěž o nejrychlejšího kluka a holku Litvínova, Litvínovskou výšku. Dodnes je organizována štafetová soutěž škol o pohár Milana Břacha, který byl skvělým tělocvikářem a blízkým spolupracovníkem pana Havrana.
Pan Josef Havran působil v krajských i celostátních funkcích Československého atletického svazu. Působil též jako vedoucí reprezentačních výprav. Do povědomí odborné atletické veřejnosti se dostal jako velmi úspěšný trenér. Vedl družstvo žen, které startovalo v druhé nejvyšší atletické soutěži. Jeho nejznámější svěřenkyní byla Jitka Potrebuješová, později Birnbaumová. Byla úspěšnou československou reprezentantkou a držitelkou celostátních rekordů. V roce 1971 se účastnila Mistrovství Evropy v Helsinkách, kde obsadila 14. místo v pětiboji žen. Byl objevitelem dalších atletických sportovních talentů. Jako první rozpoznal atletické vlohy pozdější úspěšné výškařky Marty Kostlánové Jandové. Na jeho trenérskou práci navázala řada dalších litvínovských trenérů. Z celé té plejády především dva s největšími úspěchy. Pan profesor Vojtěch Jošek a dodnes aktivní trenér Jaroslav Neubert.
Pan Havran byl člověkem mimořádně nezištným. Obětavým a přitom velice skromným. V mnohých případech pomáhal atletickým dětem i rodičům zvládat nenadálé životní situace. O atletické dění a především náš klub se zajímal do konce svého života. Zemřel v roce 2004. Na jeho atletický odkaz se pokoušíme navázat v současném atletickém dění. Atletický klub se nově transformoval do sportovního zapsaného spolku Atletika Litvínov. Působí přes deset let na stadionu v Meziboří. Sportovní výkonnost spolku již nedosahuje úrovně jako „za pana Havrana“, přesto má několik výrazných atletických talentů. Patří mezi ně dva mládežničtí oštěpaři prosazující se v soutěžích Mistrovství České republiky. Jsou jimi Kateřina Zábojníková a Jonáš Fiedler, trénující v týmu Jaroslava Neuberta. Výrazným běžeckým talentem je Michal Martinák, svěřenec Petra Flanderky.
Úspěšným je spolek v organizování tréninků a soutěží dětí. Není výjimkou, že se na stadionu v pěti tréninkových skupinách sejde až 70 závodníků a atletických adeptů. Od obětavých trenérů se těm nejmladším dostává prvních příležitostí osvojení si základních atletických dovedností. Výkonnostní závodníci pak absolvují náročné tréninkové dávky. O své činnosti informuje spolek Atletika Litvínov na internetových stránkách s adresou www.atletika-litvinov.cz. Písemný kontakt je pak možný na elektronické adrese: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Připomenout odkaz pana Havrana a vzpomínku na bývalé litvínovské atlety se spolek pokusil v prezentaci fotek z činnosti od roku 1947. Tuto prezentaci je možno vyhledat na uvedené internetové adrese pod názvem: HISTORIE/70 let, výročí atletiky v Litvínově.
(P.B. Atletika Litvínov)
Fotografie pana Josefa Havrana pochází z oslav 50. výročí založení oddílu atletiky (r. 1997).
Druhá fotografie
Jedna ze zajímavých fotek atletického archivu zachycuje pana Havrana ve společnosti litvínovských hokejistů. Stojí první vpravo v přední řadě. Pochází z roku 1958. (Určitě hezká vzpomínka i pro fanoušky hokeje).